Diplomky, bakalářky

Ivan Makásek

Protokol o rozhovoru

Narátora jsem osobně znal z dob svého mládí, kdy jsem absolvoval několik outdoorových akcí, kterých se narátor také zúčastnil. Kontakt na něj byl veřejně dostupný na několika internetových fórech věnujících se pobytu v přírodě. O spolupráci na projektu jsem jej požádal pomocí emailu, ve kterém jsem mu vysvětlil detaily a zaměřené plánované práce a také roli jeho osoby a význam rozhovoru s ním.

Rozhovor se uskutečnil po poněkud komplikované několikaměsíční emailové komunikaci. Tato skutečnost byla způsobena narátorovou velkou vytížeností a také faktem, že podobných rozhovorů realizoval již velké množství a mnohdy nebyly z pohledu narátora publikovány s adekvátní pečlivostí. Přes tuto negativní zkušenost se však předem hlouběji nezajímal o zaměření projektu. K setkání došlo poblíž narátorova bydliště, kde mne plánoval zavést do jeho oblíbené kavárny, ta však byla mimořádně zavřená a proto jsme nahrávání uskutečnili v nedalekém čínském bistru, kde byl nakonec překvapivě velký klid a soukromí.

Před začátkem rozhovoru si narátor nechal podrobně vysvětlit konkrétní zaměření mé práce a odkazoval na řadu podobných rozhovorů, článků a knih, kde se zmíněné problematiky již dotkl. Zde se projevila skutečnost, že pan Ivan Makásek je v komunitě trampů, skautů a junáků skutečnou "celebritou" a v uplynulých cca 50 letech stál u řady aktivit spojených těmito hnutími. Jistou komplikací samotné realizace byla neuvěřitelná narátorova výřečnost spojená s přeskakováním mezi jednotlivými tématy. Trvalo přibližně hodinu, než se podařilo započít samotné nahrávání. I při rozhovoru narátor často měnil téma a řetězcem různých asociací se dokázal "přesunovat" (mnohdy chaoticky) v rámci svého bohatého života mezi jeho jednotlivými etapami. Z tohoto důvodu bylo narátora nutné často vracet k původním okruhům otázek. Dalším specifikem tohoto setkání bylo to, že narátor odmítl rozhovory dělit na životní příběh (s odkazem na řadu knih a článků, kde lze většinu nalézt) a preferoval přistoupit rovnou k polo-strukturované části rozhovoru. Paradoxně v tomto formátu často odbíhal právě k tématům patřícím spíše do "životního příběhu".

Celkově bylo narátorovo vyprávění velmi zajímavé, i přes fakt, že se často odchýlilo od konkrétního výzkumného záměru. To je však pochopitelné s ohledem na obrovský narátorův životní záběr a množství aktivit, kterých se zúčastnil. Po skončení nahrávání (bylo ukončeno z důvodu značného odchýlení od tématu) narátor v podstatě kontinuálně pokračoval ve svém vyprávění ještě přibližně 30 minut a setkání bylo ukončeno z mého popudu, jelikož jsem ten večer již byl v časové tísni. V závěru jsme se dohodli na dalším setkání, bude-li po analýze nahrávky zapotřebí něco doplnit. Případně narátor nabídl zodpovědět dotazy telefonicky nebo emailem.

V Praze 23. 2. 2018

Karta narátora: Ivan Makásek - Hiawatha

Příjmení, jméno narátora	Ivan Makásek
Příjmení, jméno tazatele	Roman Faů
Informovaný souhlas	Ano
Kontakt:	xxxxxxxxxx
Projekt:	Diplomová práce - Obnova československého woodcrafterského hnutí po roce 1989

Biogram

Klíčová slova

Ochrana přírody - Woodcraft - Junák - Nika - Neskenom - Skautský ekumenismus

Základní údaje o 1. rozhovoru (životopisné vyprávění)

Datum pořízení rozhovoru	22. 3. 2018
Místo rozhovoru	Praha - čínské bistro
Forma záznamu	Audio
Délka rozhovoru	02:14:58
Důležité okolnosti rozhovoru	Občasné vyrušení obsluhou, 1x telefonát narátora

Kondenzovaný rozhovor

Vzhledem k požadavku narátora, aby bylo rovnou přistoupeno k interview (viz protokol o rozhovoru) směřovala má první otázka na stručné shrnutí jeho životního příběhu. Svou oddílovou činnost započal v legendárním skautském oddílu Hoši od bobří řeky, který v této době byl stále pod vedením J. Foglara. Dále narátor shrnuje svá angažmá v různých skautských oddílech a také jeho aktivity při obnově Junáka v roce 1968.

V další části popisuje své působení v Neskenonu, který jako skautský oddíl praktikoval řadu woodcrafterských prvků, zde se poprvé objevuje autorem propagovaný přístup "Junáckého ekumenismu". (více viz například 7. generace 6/2016)

"Já budu vždycky ten, který bude říkat, že obě hnutí se narodily ve stejné kolíbce... že z obou se má vzít to pozitivní a nosné." (00:08:30)

Dále hovoří o oddílech, které (mimo Midewiwinu) praktikovaly woodcrafterské prvky již v období tzv. normalizace (JILM, Čeplagani, Bílý orel).

Dělat woodcraft bylo do jistý doby méně nebezpečný než třeba skauting, protože ty policajti to prostě neznali, ale když pak začal režimu vadit i tramping, tak ty woodcrafteři do toho samozřejmě taky spadli." (01:57:30)

Poté se dostává k ideovým rozporům v rámci LLM, k čemuž se v průběhu rozhovoru několikrát vrací (zejména kritizuje přístup mladé generace ke skupině poválečných woodcrafterů - zastoupeno odkazem na Seiferta).

"Stará generace měla své představy pramenící z toho, co znali a pokud jde o Junák, tak tam jich bylo tolik, že ty mladý neměli šanci, kdežto v Lize to ty mladý strhli." (00:30:10)

"Hlavně se hádali o dědictví nad Seifertem a ta mladá generace o tom věděla prd." (00:33:20)

"Vznik Ligy byl akcí nové generace, já třeba osobně jsem byl woodcrafter a necítil jsem potřebu se jít někam zapisovat."

"Já jsem byl v bytě u Atahualpů a byl tam třeba i Rusek a z nich to úplně tryskalo, oni se chtěli angažovat, oni třeba dohodili přes švýcarský spolek MELIDU veliký obnos peněz na propagaci Seiferta, jenže to se někde prošustrovalo a tam to šlo do ztracena." (01:04:20)

"Od toho jeho sebevědomí (Wanblitanka) se odvíjel ten jeho hegemonismus a i pokud by byl býval Logan ochotný poslouchat starý pardály, tak Wanbli by je poslal do háje." (01:47:10)

"Wanbli se uměl vcítit do nejprostších lidí a dát jim program, ale současně hned si uvědomil, jak moc za ním jdou a že to bude jeho vojsko... no a takhle on to chtěl udělat i s tou Ligou, což se samozřejmě spoustě lidem nelíbilo." (01:36:00)

"Došlo k napětí mezi námi a tím tehdejším vedením Ligy, protože my jsme měli přímo signály a články o tom, jak Irokézové dbají na své tradice, a jak žárlí na to, když někdo obchoduje s imitací jejich výrobků. A my jsme prostě nepokrytě dali najevo, že Bílý Wampum s těmahle výrobkama kšeftuje a Wanbli se tím docela úspěšně živil... no a tím jsme upadli do kladby." (01:48:30)

Dále rozebírá okolnosti o komplikované cestě Midewiwinu do LLM.

"Lákali Midewiwin do Ligy, ale nechtěli jim uznat jejich orlí pera, takže si nadělali nepřátele a prostě ta politika prostupuje všechno a i v takovýmhle titěrným hnutí si nelze počínat radikálně jako vládce všehomíra." (00:38:05)

Vzniká pod narátorovým vedením Wampum Neskenonu, který slouží jako opoziční alternativa k Bizonímu větru. Současně zde zaznívají kritické hlasy a názory woodcrafterů nespokojených se směřováním LLM. (Atahualpa, Norek Samotář, Rusek atd.)

"Udělali jsme Wampum Neskenonu, který jsme vydávali pro tuhle skautskou a woodcrafterskou komunitu. No a když už vznikla tahle opoziční platforma, tak tam bylo možný jít s nějakým tím bebíčkem." (00:31:15)

Dále vysvětluje důvody, proč se on osobně neangažoval ve vedení LLM, ale nebyl ani jejím členem (podobné viz druhý rozhovor s Petrem Vilhelmem), ale i své známosti s woodcrafterským undergroundem v předrevolučním období (pochody k Seifertově hrobu, pamětní deska v Sušici) (00:41:00 - 00:53:00)

Další části rozhovoru jsou věnovány spíše problematice skautingu a ekologickým aktivitám, kterým se narátor věnoval.

Poté jsem se narátora dotázal na jeho názor na stěžejní osobnosti (Logan, Wanblitanka, Biminiji, Willy), které stály u obnovy LLM. Zde se věnoval spíše popisu jejich morálních vlastností a velký prostor také věnoval jejich vztahu k jeho samotné osobě. Narátor zmíněné rozdělil do dvojic, které si byly v mnoha ohledech blízké (Logan - Willy a Wanblitanka - Biminiji), nicméně vzápětí na řadě případů definoval jejich odlišné mentální založení a přístup k životu.

Posledním tématem je pokus o reflexi fenoménu svobody, co woodcrafterskému hnutí dala. Zde Narátor hovoří poněkud neuspořádaně a přeskakuje mezi jednotlivými sub- tématy. Nejprve se věnuje skautům a jejich přizpůsobení se novým společenským poměrům (skauti - noví oleandři). Poté se věnuje problematice Moravskoslezského woodcraftera.

"Oni si v podstatě z woodcraftu chtěli udělat moderní dojnou krávu." (01:52:20)

V závěru rozhovoru se zamýšlí nad paralelou mezi woodcraftem, chartisty, církví a zejména ekologickými hnutími, ve kterých se osobně angažoval a které po revoluci ztratily svou atraktivitu.

"Revoluce přesměrovala celou řadu věcí jinam... sympatie se vytratily, už to spoustu lidí nezajímalo, vrhli se na to zlatokopectví." (02:02:10)