5 Prezentace empirických zjištění

Interpretace výsledků je provedena dle hlavních témat popsaných v podkapitole 4.1. (aktuálnost myšlenek a prvků woodcraftu, motivace, míra vlivu členství a aplikace myšlenek woodcraftu). Kromě poslední otázky jsou vždy komparovány odpovědi podskupiny respondentů do 29 let (dále jen „mladší“) a podskupiny respondentů nad 30 let (dále jen „starší“). Odpovědi v poslední otázce věnované aplikovatelnosti myšlenek LLM do klasického školství by měly sloužit jako inspirace pro autorčinu budoucí pedagogickou praxi.

5.1 Aktuálnost myšlenek a prvků woodcraftu

Tematická skupina týkající se aktuálnosti myšlenek a prvků woodcraftu je postavená na následujících dotazníkových otázkách. „ Je ideální indián ve 21. století stále považován za hrdinu? Popřípadě měl by být nahrazen adekvátním vzorem pro dnešní mládež? “ a „Je plnění orlích per dostatečně motivační pro osobní růst, když ze statistik rady orlích per vyplývá, že každý rok jich přibývá stále méně?“ Je třeba uvést, že tyto dvě otázky byly navrženy náčelnictvem LLM. Pro budoucí fungování organizace je klíčové vědět, jestli je Setonův model ideálního hrdiny stále živý a adekvátní a jestli systém OP, který se přidáváním nových činů a neustálou aktualizací snaží reagovat na současné potřeby mládeže, je dostatečně funkční motivační nástroj. Jak již bylo zmíněno v předpokladu 1, v odpovědích je očekáván značný rozdíl mezi mladšími a staršími především kvůli bohatší nabídce volnočasových aktivit v 21. století.

Procentuální vyjádření výsledků potvrzuje původní předpoklad 1. Pokud už dojde ke shodě (viz tabulka 1 a 2), je vidět, že obě podskupiny považují (s jistými výhradami) obě zkoumané problematiky za dostatečně funkční pro LLM. Indián je stále atraktivním vzorem alespoň pro ligovou mládež. Otázkou zůstává, jestli je vhodné zareagovat na poptávku po akčnějším hrdinovi, který bude bližší dnešní mládeži, či zachovat prostotu postavy indiána, který je dnešní době vzdálen. Systém OP je oběma podskupinami stále považován za kvalitně propracovaný systém, který může v dětských kmenech sloužit jako dobré vodítko pro tvorbu programu, motivace pro děti k překonávání sebe sama a dospělým pak jako nástroj pro všestranný seberozvoj.

Následují tabulky 1 a 2, které překládají názory respondentů na obě témata, doplněné o další komentáře.

Tabulka č. 1: Pohled na aktuálnost postavy indiána

První otázka (tabulka 1) se věnovala problematice postavy indiána. Procentuálně bylo následující zastoupení odpovědí. 27 % mladší podskupiny považuje indiána za aktuální vzor, 73 % pak zaujímá opačné stanovisko. Starší podskupina potom považuje indiána za vhodného hrdinu v 62 % odpovědí, 38 % má opačný názor. To lze odůvodnit faktem, že většina těchto respondentů vyrůstala v době, kdy nebylo tolik možností jako má dnešní mládež, a proto si vytvořili silný vztah k zaběhnutému systému. Dále disponují větším množstvím životních zkušeností, což jim umožňuje vnímat problematiku aktuálnosti myšlenek v širším kontextu.

Tabulka č. 2: Pohled na OP jako motivační faktor seberozvoje

Druhá otázka (tabulka 2) se věnovala problematice OP. V podskupině mladších respondentů bylo, navzdory očekávání, téměř vyrovnané zastoupení odpovědí pro (48 %) a proti (52%). Starší podskupina naopak odpovídala podle předpokladu. Systém orlích per považuje za dostatečně seberozvojový 78 %, opačný názor má 22 %. Tato otázka pracovala i s problematikou statistik. Napříč pozitivními i negativními odpověďmi se objevovalo zdůraznění, že statistiky jsou nepřesné, protože mnoho kmenů OP plní, jen nemají čas je zanášet do registru orlích per. Také nových členů přibývá méně a ti stávající si již všechna jednoduchá OP splnili; nárůst statistik se proto zpomalil.

5.2 Motivace k náčelnictví

Na motivaci byla zacílena otázka „Co (by) Vás motivovalo být náčelníkem dětského kmene?“ Otázka motivace k náčelnictví je pro LLM velmi důležitá. Náčelnictvo LLM pak dokáže lépe a efektivněji připravovat náčelnické zkoušky a je schopné fungovat jako opora obzvláště pro mladé náčelníky. Jak bylo uvedeno v předpokladu 2, jako hlavní motivace se očekává hlavně vnitřní motivace.

Tabulka č. 3: Pohled na reálnou či potenciální motivaci k náčelnictví

Z tabulky je patrné, že převládá vnitřní motivace (seberealizace, oddanost, osobní rozvoj) nad vnější (poptávka okolí, podpora rodičů, spolupracovníci). Předpoklad 2 se tedy potvrdil. Obě podskupiny respondentů považují za důležitou motivaci právě práci s dětmi (mladší – 80 %, starší 73 %). Jak je patrné z tabulky, u starší podskupiny respondentů je důležitým faktorem věk i pracovní vytížení. Dále je při porovnávání obou podskupin viditelný posun od potřeby vlastního sebenaplnění k motivaci způsobené potřebou tvořit zdravé prostředí pro vlastní děti a prostor pro sdílení v průběhu života vytvořených hodnot.

5.3 Míra vlivu členství na členy LLM a jeho projevy

Hlavními body této tematické skupiny jsou vliv čtyřnásobného zákona na členy a projevy členství v LLM v každodenním životě. Zkoumání je postaveno na těchto dotazníkových otázkách – „Máte pocit, že Vás myšlenky čtyřnásobného ohně ovlivňují každý den?“ a „Odráží se ve Vašem každodenním životě členství v LLM? A jak?“ V této skupině se očekávají následující rozdíly mezi podskupinami respondentů. U mladších se očekává větší míra vlivu členství na každodenní život, u starších pak výraznější projevy filozofie čtyřnásobného zákona.

Tabulka č. 4: Porovnání projevů členství v životě členů LLM

Dotazníkové šetření nepotvrdilo předpoklad 3. Velký vliv členství v LLM pociťují obě skupiny. 83 % mladších respondentů a 78 % starších respondentů potvrdilo, že vliv pociťují. Z tabulky 4 je patrné, že vliv čtyřnásobného zákona a členství jako takového nelze distinktivně rozlišit, protože celá filozofie woodcraftu se prolíná s každodenními záležitostmi vedení kmene, což vnímají obě podskupiny velmi podobně. V odpovědích se pak často objevovaly nezařaditelné konkrétní příklady chování, které členové připisují právě vlivu LLM. Jedná se na příklad o větší míru ochrany přírody, zodpovědnost k pomoci druhým, obětavost, schopnost lepší komunikace, pokoru. Nejvýraznějším pojítkem obou kategorií bylo vnímání čtyřnásobného zákona jako morálního kodexu, podle kterého se snaží v každodenním životě chovat. Dále se u obou podskupin výrazně objevoval vliv náčelnictví, či další pomoc s vedením kmene a organizováním programu, která vyžaduje větší míru investice volného času. Na problematiku nedostatku volného času pak upozornili hlavně respondenti starší; mladší respondenti tento nedostatek ještě tolik nepociťují.

5.4 Aplikace myšlenek woodcraftu do pedagogické praxe

Poslední tematickou skupinu šetření představuje aplikace prvků woodcrafterské výchovy do pedagogické činnosti. Problematice aplikace byla věnovaná dotazníková otázka „Vkládáte do své pedagogické činnosti prvky ohnivectví (obřady, hodnosti, tradice), nebo si udržujete odstup a necháváte na dětech, aby k tradicím dozrály samy?“ a „Myslíte, že je možné neinvazivně aplikovat základní myšlenky woodcraftu i v pojetí klasického školství?“

Pro účely vyhodnocení otázky aplikace je vzorek respondentů rozdělen na dvě podskupiny – pedagogy a nepedagogy. Poměr dotazníků nyní činní 19 pedagogů ku 46 nepedagogům. Toto rozdělení je zvoleno kvůli zvýraznění rozdílů v pohledech na danou problematiku. Tento kontrast je vytvořen pro to, aby bylo možné vyzískat podněty pro autorčinu budoucí praxi.

Prvky ohnivectví do své profesní i volnočasové činnosti vkládá 90 % pedagogů. Považují za důležité uchovávat tradice a rituály (zvyky) vnímají jako velmi užitečný pedagogický nástroj. Všichni k této problematice přistupují s ohledem na věk a schopnosti cílové skupiny dětí.

Respondenti z podskupiny nepedagogů zahrnují prvky ohnivectví do své činnosti v 65 %. Většinou formou diskuzí, vyprávění příběhů, sněmovního ohně. Nejčastěji byly zdůrazňovány tradice a obřady (9 odpovědí) či vlastní příklad (5 odpovědí).

Ve zbylých 35 % (16 odpovědí) se u nepedagogů v 8 odpovědích objevilo, že je lepší nechat dětem volnost, aby si k rituálům a tradicím našli cestu samy. Dalších 8 respondentů podskupiny nepedagogů se necítí dostatečně schopnými dělat dětem průvodce filozofickými otázkami, obřady a tradicemi woodcraftu. Nechávají to proto na jiných, povolanějších členech kmene (ohnivcích).

Následující tabulka (č. 5) nabízí pohled na podněty uvedené v rozvinuté odpovědi na otázku možnosti neinvazivní aplikace myšlenek woodcraftu do klasického školství.

Tabulka č. 5: Pohled na možnosti aplikace myšlenek lesní moudrosti

Původní předpoklad, že vzniknout rozdíly mezi oběma podskupinami respondentů se nepotvrdil. Z tabulky vyplývá, že pokud již nepegogové považují neinvazivní aplikaci myšlenek za možnou, představují si ji velmi podobně jako pedagogové. Výrazně se lišila míra zastoupení jednotlivých postojů (ano, ne, nevyjádřil se). Z podskupiny pedagogických pracovníků pouze dva pochybovali o možnosti neinvazivní aplikace, a to především kvůli nedocenění alternativních postupů a neflexibilitě českého školství. Zastoupení jednotlivých postojů v podskupině nepedagogů je zobrazeno v grafu 6.

Graf č. 2: Postoj nepedagogů k problematice neinvazivní aplikace myšlenek woodcraftu

Respondenti z podskupiny pedagogů ještě komentovali problematiku blíže. Důležitá je hloubková znalost filozofie woodcraftu, pak je možná i aplikace do klasického školství. Dále byla v jedné odpovědi zdůrazněna potřeba motivovaných lidí a rodičů ochotných spolupracovat. V pěti odpovědích se objevil důraz na využití systému OP, ať již konkrétně či přeneseně. To souvisí i s aplikací konceptu „překonej sám sebe“. Velmi zajímavý byl příklad užití konkrétně v tělesné výuce, ale bylo by jistě zajímavé se v další praxi pokusit aplikovat tento koncept i na další předměty, nebo alespoň vytvořit způsob, jak jasně demonstrovat osobní pokrok jednotlivce (např. při psaní diktátů v hodinách českého jazyka). Celkově se odpověďmi prolínala demokracie obzvláště ve volbě z nabízených možností, popřípadě sbírání podnětů od žáků, které se pak vhodným způsobem zapracují či reflektují ve výuce.

V odpovědích nepedagogů se podle očekávání neobjevovalo mnoho konkrétních příkladů. V několika případech (8 odpovědí) bylo uvedeno konkrétní jméno člověka, který se o takovou výuku snaží, a také odkazy na podobně fungující pedagogické systémy (pedagogika J. A. Komenského – škola hrou, nebo waldorfské třídy). Větší důraz, než v předchozí podskupině byl kladen na možnost vyšší míry začlenění rukodělných a praktických činností (5 odpovědí) a podle očekávání byla v 7 odpovědích zdůrazněna postava pedagoga jako hlavní hnací síly celého pedagogického procesu.

Na základě těchto podnětů se do své praxe pokusím přenést hlavně důraz na praktičnost a zážitky. Dále se pokusím ve svých žácích vytvořit potřebu překonávat sám sebe, nikoliv ostatní a omezit tak konkurenční prostředí ve třídě, které by se dalo nahradit prostředím koordinačním.