3. WOODCRAFT – LIGA LESNÍ MOUDROSTI

3.1. Definice woodcraftu 1

wood – slovo pochází z angličtiny a znamená les, dřevo

craft – pochází ze staroanglického cræft a je příbuzné se staroněmeckým kraft, což lze přeložit do češtiny jako síla.

Spojení „woodcraft“ tedy pochází z angličtiny a ve volném překladu znamená zálesáckou dovednost, která je hlavním pilířem v činnosti všech woodcrafterských kmenů. Ačkoliv v angličtině je pod pojem woodcraft zahrnována i jakákoliv umělecká práce související se dřevem, v češtině má toto slovo pouze jediný specifický význam – je označením pro vlastní ideovou podstatu výchovného hnutí, jehož kořeny jsou úzce spjaty s osobností amerického spisovatele, přírodovědce, malíře a pedagoga Ernesta Thompsona Setona.

Český ekvivalent – „lesní moudrost“ (dříve „moudrost lesa“) vytvořil zakladatel první woodcrafterské organizace v českých zemích 2 Miloš Seifert, který je známý jako hlavní předkladatel Setonových knih.

Pokusů o vytvoření nejideálnější definice woodcraftu vzniklo mnoho, žádná z nich však nedokáže shrnout základní myšlenky woodcrafterského hnutí do jedné věty. Je to především proto, že sám zakladatel poukazuje na nejednoznačnost vymezení tohoto pojmu. Na otázku „Co je to Liga lesní moudrosti?“, odpovídá Seton následovně: „Je to program výchovy člověka s modrou oblohou v pozadí.“ 3 Zdůraznila bych, že se jedná o program rekreace, a to především v přírodě.

3.2. Program Ligy lesní moudrosti (LLM)

Liga lesní moudrosti je nezávislá samostatná organizace registrovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která sdružuje chlapce i dívky, muže i ženy každého věku se zájmem o woodcraft.

Činnost členů Ligy lesní moudrosti je zaměřena na aktivity a táboření ve volné přírodě, protože jak Seton říká: „Táboření je umění.“ Ligové táboření je spjato nejen s učením se dovednostem a znalostem, ale i s vnímáním přírody a rozvojem přirozené fyzické aktivity. Program woodcraftu nehlásá útěk do přírody ani nechce z lidí vychovat Indiány, pouze nabízí možnost, jak lze naplnit volný čas a uvědomit si krásy přírody v dnešní moderní uspěchané době. Důležitým prvkem v programu Lesní moudrosti je plnění orlích per – zkoušek, které rozvíjí osobnost každého člověka ve všech směrech a jsou shrnuty v knize Svitek březové kůry – 1. díl Kniha orlích per.

3.3. Předchůdci woodcraftu

V dějinách filozofie, literatury a pedagogiky najdeme řadu osobností nebo směrů, ve kterých lze vždy alespoň některé rysy chápat jako volnou inspiraci novodobého woodcraftu.

Mezi nejstarší příklady skromného, odříkavého života, naplněného nejen láskou k bližním, ale ke všemu živému v přírodě můžeme zařadit Svatého Františka z Assisi, žijícího v letech 1182 – 1226.

Z období renesance je znám jeden z prvních pokusů výchovy v přírodě, který uskutečnil italský renesanční humanista a pedagog Vittorino Ramboldini da Feltre, nazývaný otec celého lidstva. Jako první uskutečnil školu v přírodě.

Hlavní představitel filantropismu 4 , Johann Bernhard Basedow, uspořádal první tábory ve volné přírodě.

Český pedagog světového významu Jan Amos Komenský ovlivnil výchovu nejen školní, ale i mimoškolní. Položil základy moderních vyučovacích metod – sám vodil své žáky do přírody, kde je učil poznávat názorně květiny, stromy i zvířata. Jeho „škola hrou“ je dokonale akceptovatelná právě ve skautské i woodcrafterské výchově.

Mezi nejvýznamnější předchůdce woodcraftu 19. století patří Henry David Thoreau, americký esejista, filozof, moralista a básník. V necelých třiceti letech odešel k jezeru Walden, kde si na pozemku svého staršího přítele a učitele R.W.Emersona postavil vlastnoručně srub, ve kterém strávil více než dva roky života. O svém pobytu vydal v roce 1854 knihu zápiskůWalden, čili život v lesích.

3.4. Historie woodcraftu, vývoj osobnosti Ernesta Thompsona Setona

Za zakladatele woodcraftu je již od nepaměti považován Ernest Thompson Seton, který se narodil 14. srpna 1860 ve skotském městě South Shieldes v severovýchodní Anglii. Když mu bylo necelých šest let, rodina přišla v Anglii o svůj majetek a přestěhovala se do Kanady. Právě zde, v nedotčené přírodě, začal sedmiletý Ernest poznávat lesní moudrost.

V roce 1870 se Setonova rodina přestěhovala opět, tentokrát do Toronta, kde malý Ernest strávil svá školní léta, později popisovaná i v knize Dva divoši. O čtyři roky později založil se svými spolužáky družinu Robina Hooda a stal se jejím náčelníkem. V Torontu byl Ernest snaživým žákem, ve škole se dobře učil, vynikal především v kreslení. To byl i důvod toho, proč si v šestnácti letech našel práci u místního portrétisty a přihlásil se do kurzu kreslení na ontarijskou uměleckou školu, kterou dokončil jako jeden z nejlepších žáků. Studium ukončil ziskem zlaté medaile školy.

Jako devatenáctiletý mladík odjel jen s malou finanční podporou rodiny do Londýna, kde byl na druhý pokus přijat ke studiu malířství na Královské akademii. Mladý Seton neměl žádný pevný příjem, živil se příležitostnými ilustracemi, které kreslil pro různá nakladatelství. Mnohem více jej ale lákaly přírodovědné knihy v knihovně Britského muzea. Věnoval se jim natolik intenzivně, že onemocněl. Celý zesláblý se po dvou letech vrátil na matčin příkaz zpět do Kanady.

Po uzdravení odcestoval s bratrem do Carberry, začal pracovat jako vládní přírodovědec, kreslil divoká zvířata pro washingtonský přírodovědecký časopis. Od roku 1882 také začal publikovat povídky o zvířatech. V tomto období se při svých cestách stýkal s Indiány, poznal blíže jejich život a navázal s nimi dlouholetá přátelství.

V roce 1890 pokračoval v Evropě ve studiu malířství, tentokrát v Paříži. Oblíbeným námětem jeho obrazů byli vlci. Se svým prvním plátnem Spící vlk sice uspěl, ale o rok později negativně ohromil obrazem Marné čekání (Triumf vlků), který byl pařížským Salónem jednoznačně odmítnut. Seton se tímto dílem vyřadil z uměleckých kruhů v zahraničí i doma.

V roce 1893 se Seton vrátil na americký západ, kde začal pracovat jako lovec vlků na currumpawských pláních. V roce 1894 publikoval zajímavou povídku o Lobovi a téměř přes noc se stal známým v celé Americe. Seton se stal zakladatelem žánru povídek o zvířatech. Plné uznání pak završuje sbírka Divoká zvířata, jež jsem znal z roku 1898.

V roce 1901 již zcela systematicky začal Seton v časopise Ladies Home Journal otiskovat sérii článků a návodů o výchově v přírodě na podporu nově vznikajícího hnutí woodcraftu. V této době byla napsána kniha Dva divoši, která je nejen poutavým románem pro děti, ale i autobiografickým příběhem a návodem, jak uvádět woodcraft do života.

V roce 1902 vznikly první kmeny woodcrafterských indiánů. V roce 1904 na přednáškovém turné rozšířil Seton ideu woodcraftu do Anglie, kde se o dva roky později setkal s lordem Baden – Powellem, zakladatelem skautingu. Seton od počátku věřil v možnost koexistence obou hnutí v jedné organizaci, ale později se ukázalo, že to nepůjde. Proto Seton v letech 1915 – 1916 přetvořil své hnutí na řádnou organizaci s názvem Woodcraft League of America, která se rozšířila do celého světa.

Ernest Thompson Seton zemřel během přednáškového turné o Indiánech Nového Mexika v srpnu 1946.

Seton nikdy nepřestal propagovat své zásady a woodcrafterské hnutí se postupně rozšířilo do celého světa. Do českých zemí pronikl woodcraft společně se skautingem kolem roku 1911.

3.5. Woodcrafterské kmeny

Lidé mající zájem o woodcrafterské hnutí se sdružují po celém světě do organizovaných oddílů, tzv. kmenů. „Kmen je organizační jednotka složená nejméně ze šesti a nejvíce z padesáti členů.“ 5 V dnešní době existují v LLM i kmeny početnější, které jsou dále děleny na menší skupiny buď podle pohlaví, nebo podle věku. Tradice i náplň činnosti jednotlivých kmenů se mírně odlišují, mnohé však mají společné. Členové se snaží pravidelně scházet na oddílových schůzkách, víkendy trávit společně v přírodě a každoroční letní táboření probíhá po vzoru indiánských národů. V LLM existují tři druhy kmenů: dětské (tvořeny především dětmi do 18 let), dospělé (zde převažují členové starší 18 let) a rodinné (obsahující minimálně dva manželské páry s dětmi). Kmeny mající větší množství členů jsou často rozděleny na menší skupinky (rody, družiny). V současné době máme v České republice 32 registrovaných kmenů, z nichž jsem pro svůj dotazníkový výzkum využila čtyři, které pracují především s dětmi: Wallowa Kynkažu (Brno), Wallowa Stopaři (Brno), Ťapáč (Praha), Tate Osmaka (Dolany).

3.5.1. Tate Osmaka

Kmen Tate Osmaka je dětským indiánským kmenem sídlícím v Dolanech v Královehradeckém kraji. Součástí Ligy lesní moudrosti je Tate Osmaka teprve od roku 2002, ale za sebou má již šestnáct let působení. Kmen v současnosti registruje okolo třiceti členů, z toho 15 dětí a mládeže do 18 let. Činnost kmene se během školního roku odehrává především každý pátek na kmenových schůzkách, kde se členové věnují poznávání přírody a života primitivních národů, ale také společenských hrám a manuální zručnosti. K mnohým aktivitám je využívána dobře vybavená klubovna v Dolanech. Volné víkendy tráví členové kmene společně na jednodenních výpravách pořádaných jednou do měsíce, vše vrcholí každoročním letním tábořením, které se nese v duchu woodcrafterských zákonů. Náčelník kmene zdůrazňuje, že veškerá činnost je určena dětem a mládeži, které se kmen snaží nabídnout atraktivní využití volného času. 6

3.5.2. Ťapáč

Ťapáč je dětský woodcrafterský kmen sídlící v Praze. K začátku roku 2009 čítá kolem třiceti lidí. Věkové poměry jsou v současnosti vyrovnané, součástí tohoto woodcrafterského společenství je dvanáct dětí základní školou povinných a čtrnáct středoškoláků. Zbytek kmene je tvořen dospělými, kteří mají pod záštitou právní a materiální zabezpečení organizace. Nové členy získává kmen nabíráním mladších sourozenců, spolužáků a kamarádů od dětí již do Ťapáče chodících. Důležitá je i vazba na místní Dům dětí a mládeže, přes který lze získat nové perspektivní členy. Všichni příslušníci kmene se pravidelně schází každý týden ve své klubovně na dvou oddílových schůzkách, které jsou rozděleny podle věku. Náčelník kmene Ťapáč, Jan Merhaut, se vyjádřil k činnosti kmene takto: „Woodcrafterská činnost v našem kmeni bohužel dlouhodobě pokulhává, proto definuji naši činnost spíše jako pestré vyplnění volného času v kolektivu přátel, kteří mají blízko k přírodě.“ Výpravy do přírody podnikají všichni členové kmene společně dvakrát do měsíce, letní měsíce se nesou v duchu indiánského táboření v tee-pee, kde se na stavbě i chodu tábora podílí všichni členové bez rozdílu věku. Kmen chce dát příležitost každému, aby podal ruku k dílu a přispěl tak k fungování celého společenství. 7

3.5.3. Wallowa

Kmen Wallowa patří mezi nejstarší a nejpočetnější woodcrafterské kmeny v České republice. V příštím roce tomu bude dvacet let od oficiálního přijetí kmene do Ligy lesní moudrosti. Cílem kmene je zajistit kvalitní naplnění volného času dětí bydlících v Brně a okolí. Momentálně je kmen rozdělen na dvě části – Wallowa Stopaři a Wallowa Kynkažu. Dříve byla veškerá činnost kmene společná, nyní Stopaři sídlí v Bílovicích, Kynkažu ve středu města Brna. Pravidelné oddílové schůzky, výlety do přírody i vícedenní výpravy jsou samozřejmou součástí celoročního programu, který je završen letním tábořením v tee-pee. Dětem je nabízen program všeho druhu: sportovní vyžití, společenské hry v klubovně i okolí, manuální činnost, poznávání přírody, putovní tábory a zahraniční expedice pro starší členy. Celkem kmen čítá kolem 60 členů. Zahrnuje děti od předškolního věku až po dospělé jedince.

---

¹ Woodcraft – oficiální název organizace / woodcraft – pojmenování pro myšlenkový směr, vzdělávací program.
² Jednalo se o Zálesáckou ligu československou, která byla založena v roce 1922.
³ Seton, E. T. Kniha lesní moudrosti. 2. vyd. Praha: Olympia, 1991, s. 149.
⁴ Filantropismus – středoevropský myšlenkový proud inspirovaný ideami přirozeného myšlení, filein – anthropos = milovat člověka.
⁵ Seton, E. T. Kniha lesní moudrosti. 2. vyd. Praha: Olympia, 1991, s. 158.
⁶ Z výroční zprávy kmene Tate Osmaka.
⁷ Vycházím z rozhovoru s náčelníkem kmene – Janem Merhautem (Mokroušem).