Stopa v nevlídné době

Počátek 21. století můžeme charakterizovat jako dobu rostoucího násilí a nacionalizmu pramenícího zřejmě z obav o přemnožení lidské rasy. Co jsme ještě včera považovali za zcela nemožné, stává se náhle skutečností: vzájemná lhostejnost, rasová nenávist, brutalita zločinů, terorismus. Woodcraft se svým vzorem přírodního indiána zdá se být v této nevlídné době trochu mimo realitu. Vznikají otázky, na které bychom měli dát jasnou odpověď, pokud chceme mluvit o smysluplné budoucnosti hnutí lesní moudrosti. Může lesní moudrost oslovit mladé lidi? Má woodcraft co dát nastupujícím generacím třetího tisíciletí?

Domnívám se, že odpověď na uvedené otázky není třeba hledat v rovině ano či ne, ale v rovině jak? Nepochybně má co dát, a pokud budeme umět oslovit mladé lidi moderním jazykem, může je v daném směru i ovlivnit.Vývoj společnosti naštěstí nesměřuje k výše uvedeným extrémům trvale a bezvýhradně. V minulosti se často svět vydal k jednomu okraji spektra mezilidských vztahů, aby záhy hledal rovnováhu v opačné poloze. I současná vlna násilí vyvolá reakci opačnou, je třeba do budoucna podpořit odklon od násilí, a zaměřit se na oblasti, kterými by woodcraft mohl k takovému obratu přispět.

Idea woodcraftu má dobrou strukturu, danou prozíravými zákony a kmenovým zřízením. Po této stránce není třeba se o budoucnost obávat. Změnit by se ale měla forma. Pro moderního člověka je upravena kniha orlích per. Cesta změn by však měla pokračovat. Všeobecnou diskuzi a následnou úpravu by si zasloužily i další oblasti, na kterých je znát století uplynulé od jejich vzniku. Největší potřebu změny vidím v hledání moderního pojetí náplně činnosti woodcrafterských kmenů a tomuto tématu chci věnovat svůj příspěvek.

Od počátku bylo Setonovi jasné, že zákony, zásady a stezka orlích per nejsou dostačující k motivaci činnosti a zvolil jako vzor ideálního indiána. Po dlouhé diskuzi uvnitř obnovené LLM v devadesátých letech se prosadily i další motivace, jako je ochranářský, tábornický či koneckonců i pravěký svéráz kmene. Aby nedošlo k nedorozumění - nejde mi o žádné diktování činnosti kmenům. Cením si volnost, kterou LLM kmenům při výběru motivace kmenům poskytuje. Co ale chybí, to je zpracování námětů a jejich poskytnutí k volnému použití. Woodcraft je jedinečný svým spojením myšlenek a praxe. Budeme-li umět přes atraktivní činnosti vysvětlit myšlenky lesní moudrosti generacím třetího tisíciletí alespoň zčásti tak zdařile, jako to dělal Seton generacím dvacátého století, bude lesní moudrost platnou silou.

Náměty a podněty by měly být atraktivně zpracovávány, aby přirozeně propagovaly myšlenky woodcraftu. Z hlediska praktické stránky lesní moudrosti se mi jeví jako důležité čtyři oblasti. Je to moudrost přírodních národů, ochrana přírody, pobyt v přírodě a poznávání přírody. Na těchto činnostech by mohla být založena moderní a atraktivní náplň kmene lesní moudrosti. Všechny čtyři jmenované oblasti včetně samotné indiánské tématiky, to jsou velké příležitosti k šíření lesní moudrosti.

Knihy námětů jsou vzácným a vyhledávaným motorem činnosti jednotlivců i oddílů všech organizací. Je s podivem, jak málo nových původních publikací je k dispozici. Většina autorů čerpá ze starých a překonaných zdrojů. A přitom je na stezkách lesní moudrosti pro jmenované oblasti bezpočtu uplatnění. Má-li někdo dnes jít cestou lesní moudrosti, musí mít i jiné průvodce, než knihy staré šedesát a více let. Tím nijak nesnižuji kvalitu a působivost Setonových knih, které většinu z nás k woodcraftu přivedly. Problém je jinde. Tehdejší praktické znalosti a možnosti se nedají srovnávat s dnešními. Je třeba vytvářet nové zdroje námětů, odpovídající dnešním podmínkám a spojit je s tradicí lesní moudrosti. Jednou z mála ukázek je kniha Táboříme v týpí. Její úspěšnost je příkladem, který by měl vést ke vzniku dalších publikací propagujících moderní cestu za modrou oblohou. Praktických zkušeností je ukryto v současných kmenech LLM, v různých ligových tiskovinách i na stránkách Bizoního větru či Wampumu Neskenonu dost a dost. Chybí jejich zpracování v moderní woodcrafterské publikaci. Není to práce jednoduchá ani nenáročná. Ale pro přípravu LLM na budoucnost je podle mne velmi důležitá. Velké možnosti jsou také v elektronické podobě, na Internetu, při pořádání akcí, kurzů a přednášek propagujících lesní moudrost. Také tady je příležitost seznámit veřejnost s myšlenkami atraktivně a moderně podanými.

Měli bychom mnohem aktivněji řešit publikační činnost LLM a vytvořit podmínky pro vznik moderních příruček lesní moudrosti. Při řadě přednášek, kurzů a akcí jsem si sám ověřil poutavost pravěkých reálií, při psaní Výprav do přírody jsem mnohokrát ocenil atraktivnost námětů lesní moudrost a také indiánský Točník je dokladem zájmu o podobné aktivity. LLM by měla dále podporovat své členy organizačně a navíc propagovat myšlenky woodcraftu publikační činností.

Cesta lidské společnosti třetím tisíciletím nebude jistě jednoduchá. Odmítám věřit tomu, že se bude ubírat jen a jen bezduchým konzumním směrem či cestou násilí a nesnášenlivosti. Tento trend neskončí ale sám od sebe a bez cílené snahy pozitivně laděných aktivit by také nemusel skončit vůbec. Před námi je úkol přispět svým dílem ke správné misce vah. Jednou z cest je příprava moderních publikací s atraktivními náměty, které pomohou oslovit mladé lidi. Liga lesní moudrosti není, a doufejme že ani nikdy nebude, masovou organizací. Ale stopa, kterou po sobě v nevlídné době zanechá, by měla odpovídat hloubce myšlenek, zákonů a zásad lesní moudrosti.