Grace Gallatin Thompson-Seton a její vliv na vznik woodcrafterského hnutí
Aleš Kapica – Keny
Když Seton přijel v zimě 1936 do Prahy, netušila drtivá většina jeho obdivovatelů, že žena
po jeho boku není ta, která stála v pozadí jeho slávy. Jeho manželství s první ženou Grace
Gallatin, se kterou žil když začal organizovat první Woodcraft Indians a která jej podporovala,
když sváděl boj o prvenství s Baden-Powellem, bylo rozvedeno o dva roky dříve. Kdo vlastně
byla žena, která byla Julií Butree odsunuta do pozadí?
Grace Gallatin se narodila 28. ledna 1872 v rodině jednoho z nejbohatších mužů Kalifornie
19. století. Její otec, tvrdý a ctižádostivý Albert Gallatin, pouhých dvanáct let předtím přicestoval
parníkem z New Yorku do Sacramenta, kde začal pracovat jako příručí. Po čtyřech letech se
oženil s Klemencií Rhoades (někdy také přezdívanou Nemie), pocházející z Chicaga. Za další
čtyři roky (1868) již vlastnil podíl v jedné z největších firem na západním pobřeží.
Grace, na rozdíl od Setona, nebyla zvyklá počítat peníze. Do svých devíti let vyrůstala
obklopena přepychem a nejspíš i po rozvodu rodičů ji otec prostřednictvím matky finančně
podporoval. Ta obdržela slušné odbytné a začala i s malou Grace cestovat. Tím jako by tím
předurčila její osud.
Cestovaly po celých USA od hotelu k hotelu a podnikly spolu také výlet do Evropy. Zážitky
z této zámořské cesty použila Grace jako témata svých prvních článků, které jí publikovaly
noviny v San Francisku r. 1888.
Vzdělávání dospívající Grace bylo díky neustálému cestování dost nesystematické, ale -
povzbuzena prvním publikačním úspěchem – si tím hlavu nelámala, neboť se rozhodla živit
psaním cestopisných črt.
Dva roky po ukončení školní docházky, r. 1894, podnikla s matkou další cestu do Evropy
– tentokrát již cíleně za účelem načerpat materiál pro budoucí články. A právě během této
plavby se seznámila s osudovým mladým mužem. Tím byl o dvanáct let starší Ernest
Thompson Seton.
Obě ženy cestovaly do Paříže, kde nikoho - na rozdíl od něj - neznaly, takže se jim nabídnul jako
průvodce. Pracoval v té době na velké práci, se kterou chtěl uspět nejenom jako malíř, ale i jako
přírodovědec, a tak mu přišlo vhod literární nadání Grace, která se mu na oplátku nabídla jako
korektorka. Dva roky společné práce a neutuchající zájem mladé Grace vedly ke sblížení, které
vyústilo ve sňatek. Ten uzavřeli 1. června 1896 v New Yorku.
Grace měla ráda společnost, byla aktivní žena s břitkým intelektem. Díky členství v exkluzivním
klubu „Pen and Brush“, který sdružoval ženy s uměleckými ambicemi, měla řadu známých v literárních
kruzích, což jí pomáhalo klestit Setonovi cestu k popularitě. Seton byl poměrně samolibý, takže
si nikdy nepřipustil, že vše, co Grace podniká, je vlastně v jeho prospěch a považoval ji za příliš
ambiciózní. Bezmezně věřila v jeho úspěch a dělala vše, jen aby posílila jeho mýtus. Což se jí
také v budoucnu vymstilo.
Když Seton, zřejmě na její popud, inicioval vznik prvního woodcrafterského kmene, patrně
vůbec nepočítal s tím, že by se jim mělo narodit děvče, takže jeho program byl zaměřen pouze na
chlapce. Teprve poté, když se jim i jejich blízkým známým, Garlandovým a Robinsonovým, narodila
samá děvčata, začal pozvolna svůj woodcrafterský program neoficiálně měnit na koedukovaný.
V roce 1908 Grace jeho jménem zaštítila dívčí variantu jeho organizačního programu a později,
poté co byl vypuzen z BSA (Boy Scouts of America), spolu s ním a dalšími přáteli stála u zrodu
skutečné woodcrafterské organizace „The Woodcraft League“.
Jejich partnerský vztah nabouralo až dvouleté odloučení během válečného angažmá
Grace v první světové válce. Grace jím chtěla morálně podpořit Setona, který byl osočován ze
strany konzervativců z nedostatku vlastenectví, protože, ač žil dlouhé roky v USA, byl stále
občanem Britského Commonwealthu.
Po návratu z Evropy se již drala na její místo Julia. Grace nebyla hloupá a věděla, že nemá
šanci obnovit již nefunkční vztah, ale zatím byla jejich dcera Ann svobodná, takže se rozhodla,
ve shodě se Setonem alespoň formálně manželství udržet.
Nemělo smysl stát Setonovi v cestě. Protože Julia, ač vdaná za jednoho ze Setonových
woodcrafterů, zcela nepokrytě usilovala o jeho přízeň, Grace pozvolna vycouvala z veškerých
aktivit v Lize a stejně jako kdysi její matka, začala cestovat.
Přestože Seton považoval jejich svazek od r. 1923, kdy se Ann vdala, za ukončený, stále byli
formálně manželé. Důvodem bylo, že její manželství se začalo záhy rozpadat a Seton i Grace se ji
snažili všemožně podporovat. Teprve v listopadu r. 1934, když už byla Ann několik let podruhé
vdaná, se nechali oficiálně rozvést.
Seton již tou dobou definitivně pohřbil „The Woodcraft League“ a plně svou pozornost
zaměřil na indianismus. Žil s Julií v Seton Village v Novém Mexiku, kde spolu provozovali
„College of Indian Wisdom“ (Kolej indiánské moudrosti)
Stárnoucí Grace žila u Ann. Od své cesty do Indočíny ve třicátých letech trpěla artritidou, a tak
každé zimní období trávila na Floridě. Tam také v Palm Beach r. 1959 zemřela na srdeční zástavu
ve věku 87 let.
O tom, že Grace stála v pozadí woodcrafterského hnutí, svědčí, že od doby, kdy její vztah se
Setonem skončil, byla „The Woodcraft League“ coby organizace v beznadějném úpadku. Během
prosincové návštěvy r. 1936 již v podstatě neexistovala, což nikdo z nadšených
československých woodcrafterů netušil. Lidé, kteří v minulosti udržovali kontakt se Setonem
(Miloš Seifert a Míla Vavrda), totiž byli počátkem třicátých let z Ligy Československých
Woodcrafterů vypuzeni.
Přerušení kontaktu druhou světovou válkou jenom zvýšilo informační vakuum a Setonův
mýtus, vybudovaný Seifertem, začal žít vlastním životem.
Poznámka: Tento příspěvek je založen na informacích sebraných pro obsáhlejší, dosud nepublikovaný
článek. Vzhledem k prezentačním možnostem z něj byly vypuštěny poznámky a vysvětlivky k textu,
který jak doufám, bude v plné šíři publikován později.