Povědomí o práci E.T. Setona ve vědeckých kruzích současnosti
Vlastimil Růžička & Jan Robovský
Ernest Thompson Seton nevystudoval oficiálně zoologii, ale byl mimo vší pochybnost vynikajícím
znalcem severoamerické přírody, hlavně jejích ptáků a savců. Jeho znalosti byly založeny na osobních
dlouholetých terénních zkušenostech, na intenzivním pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Tím
Seton předznamenal éru „terénních“ vědců, kteří (u velkých savců) vstoupili na scénu až ve druhé polovině
20. století (G. B. Schaller, B. Grzimek, J. Goodallová, D. Foseyová apod.). Díky pozorovacímu talentu byl
Seton jedním z prvních světových ekologů a etologů, protože mu byly některé skutečnosti v přírodě zjevné.
O střízlivosti jeho pohledu (vědomí si rozmanitosti přírody) svědčí i to, že popsal jediný nový taxon:
dnes již vyhubený poddruh soba Dawsonova (Rangifer tarandus dawsoni), který se vyskytoval pouze na Grahamově
ostrově v souostroví Haida Gwaii (ostrovy Královny Charlotty) u západního pobřeží Kanady. Vědci té doby
se nechali často strhnout k popisům mnoha nových taxonů severoamerických savců, většinou na základě
drobných odlišností v rámci přirozené variability taxonů, a není divu, že většina z těchto popisů je dnes
považována za neplatnou.
Ve své době byl Seton coby vědec akceptován s rozpaky. Do svých prací vkládal kromě množství
faktografických údajů i své osobní názory, psal populárnějším stylem. Antropomorfizoval – srovnával
chování zvířat s chováním člověka. Bylo snadné označit jej za diletanta. Jím shromážděná fakta, stejně
jako jeho odborné ilustrace, však mají trvalou platnost. Svou angažovaností v problematice ochrany
divokých zvířat a jejich prostředí má E. T. Seton velké zásluhy o ochranu přírody Severní Ameriky.
Jeho práce je doceňována spíše až od druhé poloviny 20. století. Lze oprávněně říci, že Ernest
Thompson Seton předběhl vědeckým přístupem svou dobu.
Kromě slovního ohodnocení (které může být subjektivní) máme dnes i (relativně) objektivní
nástroje k posouzení kvality vědecké práce. Scientometrie je vědecká nauka, jež studuje úroveň
vědy pomocí kvantitativních parametrů. Podstatným ukazatelem významu prací určitého autora
je ohlas jeho prací. Ten hodnotíme podle počtu citací. Je-li práce citována – tedy využita pro
další rozvoj vědy – je to ukazatelem cennosti výsledků v práci uvedených – primárních dat,
metodického postupu, teoretických závěrů…
Moderním ukazatelem významu prací určitého autora je t.zv. Hirschův index. Teoreticky
je velmi jednoduchý, elegantní. Index h udává, kolik článků daného autora dosahuje
citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. Je to tedy číslo
označující počet článků (knih, kapitol v knihách), které jsou citovány nejméně tolikrát
(většinou vícekrát), kolik činí hodnota h. Jediným problémem je, jak ony citace
získat. Při dnešním rozsahu světového písemnictví je prakticky nemožné zjistit počty
citací v místních časopisech, ve sbornících ze všech vědeckých konferencí, v knihách.
V současné době však existuje řada obřích databází, které mohou jako
zdroj dat posloužit. Databáze ISI Web of Knowledge registruje články a v nich citované práce z několika
set předních vědeckých časopisů za období šedesáti let i z určitého výběru konferenčních
sborníků za období dvaceti let. Tyto údaje jsme použili k ocenění dopadu Setonovy
práce na dnešní vědu.
Setonovy práce jsou citovány v širokém spektru vědeckých časopisů; jak časopisů
přírodovědných, tak časopisů z oborů společenských věd. Například v Journal of Mammalogy,
Journal of Wildlife Management, The Canadian Field-Naturalists, Journal of Canadian
Studies, citovány jsou i v časopisech Ecology, Ecological Monographs, Science. Moderní
zoologie poznatků, které E. T. Seton pracně získával v terénu, stále využívá; časté
jsou zejména odkazy na jeho studie v pracech týkajících se populační dynamiky savců.
Setonovy práce na poli ochrany přírody a práce s mládeží využívá současná ekologická
výchova.
Celkem je citováno něco přes sto Setonových prací. Nejcitovanějšími pracemi jsou
knihy Lives of Game Animals (321 citací) a Life Histories of Northern Animals (125
citací). Následují: The Arctic Prairies (47), Wild Animals I Have Known (29), Trail
of an Artist-Naturalist (13), Two Little Savages (11), Animal Heroes (8), Wild Animals
at Home (8). V pořadí podle počtu citací je osmá práce citována ještě osmkrát. Hirschův
index E. T. Setona tedy dosahuje hodnoty h = 8. To je průměrná hodnota, jaké dosahuje
Hirschův index dnešních zoologů. Klobouk dolů. E. T. Seton se narodil před 150 lety.
Kdyby byly výsledky dnešních zoologů takto ceněny 150 let po jejich narození, každý
by si toho, myslíme, velmi považoval.