info@woodcrafterskeminimum.cz

Woodcraft v budoucí lidské společnosti

Zdeněk Pouba - Hehun

Chceme-li uvažovat o uplatnění woodcraftu v budoucnosti, měli bychom se podívat, jak se vyvíjel od svého vzniku počátkem minulého století do současnosti. Bylo by přitom chybou nerozlišovat vlastní woodcrafterskou organizaci a woodcrafterské ideové hnutí. To našlo uplatnění ve společnostech, které ideu woodcraftu částečně nebo úplně převzaly, nebo byly jí ovlivněny - jako např. skauting, YMCA, Pionýr a řada dalších organizací mládeže. Je známo, že kvantitativně se woodcraft často daleko více uplatnil v těchto organizacích, nežli v Lize lesní moudrosti. To platí jak pro American League of Woodcraft, tak pro naši organizaci. Ta byla vždy velmi malým společenstvím, sice s velmi aktivní činností, ale s nepočetnými členy, někdy ideově a organizačně poněkud rozháranými.

Přesto lze říci, že Setonův woodcraft u nás i ve světě patří k těm hnutím, které zasáhly do vývoje civilizovaného lidského společenství dvacátého století sice nenápadně, ale v některých směrech účinně. Myslím tím zejména uplatnění ve výchově mládeže pobytem a tábořením v přírodě, v rozšiřování myšlenky sounáležitosti národů a mírové koexistence a ve vědomí nezbytnosti ochrany přírodního prostředí. Seton si všiml nejen degenerativních vlivů v městských typech civilizací (což bylo konečně známo již J.J. Rousseauovi), ale uvažoval také o praktických metodách , kterými se lze proti civilizačním chorobám pobytem v přírodě bránit. Byl si vědom toho, že úplný návrat člověka do původní přírody není reálný, ale je zcela reálné regenerovat přirozené lidské funkce i krátkodobými pobyty v přírodě, když jsou určitým způsobem programově upraveny. Postupné úpravy života v přírodě si Seton odvodil z lesní moudrostí a dovedností předkolumbovských severoamerických Indiánů, z nichž vybral ty, které mohly pozitivně působit na ozdravění městského člověka. Toho vyzval, aby se alespoň krátkodobě zbavil civilizačního pohodlí, spotřebního stylu života, nezdravých návyků a nezdravého myšlení, k nimž život ve městě vede. Náhradou nabídl rozumné fyzické zatížení pro tělo ve zdravém prostředí lesních táborů, uvolnění psychických stresů částečným převedením činnosti do rukodělné sféry, doporučil zaujetí mysli pro přírodní krásy, prosté pravdy a tvorbu laskavých mezilidských vztahů. To shrnul ve woodcrafterský zákon síly, krásy, pravdy a lásky.

Když si položíme otázku, jak s tímto systémem výchovy a rekreace městského člověka Seton uspěl, musíme přiznat, že pouze částečně. Lidé nemají rádi zásahy do pohodlného života, a tak si vybrali jen některé z jeho myšlenek. Rádi se rekreují v přírodě, ale co nejpohodlněji s cestovní kanceláří. Souhlasí s potřebou ochrany divoké přírody, ale činnost v tomto směru přenechají ministerstvu ekologie. V přírodě chtějí mít otevřené oči pro krásy krajiny, ale nejraději ve vyhlídkovém autobusu. Jen určitá část mladých lidí ocení romantické prvky táboření, putování divočinou a zasvěcování do moudrosti lesa. Ale přesto jsou určití lidé středního věku i starší, kteří lesní moudrost přijímají jako životní moudrost. Ti jsou pak ochotni šíření woodcraftu, s nímž jsou často celoživotně spjati, napomáhat.

S postupem času se lidské zájmy mění. Zpravidla se rozšiřují a specializují. Budoucí metody woodcrafterské výchovy se asi budou také vyvíjet a specializovat podle nových životních podmínek. Mohou se měnit i vzory pro mládež (jak uvedl již Seton při své návštěvě Prahy) a tyto vzory by se měly přijmout, pokud budou vykazovat hodnoty, které jsou v souladu se zákonem a se Setonovou vizí, která začíná slovy:

"Viděl jsem člověka dokonalého lidství, bytost tělesně zdatnou, člověka žijícího v přírodě, otužilého v zápase se živly, jemuž voda, vítr a slunce dávají síly, člověka prostého života, moudrého cestami přírodou, bystrého v radě, důstojného, zdvořilého, uctivého ke každému, laskavého jako nějaký dobrý obr z pohádky, jehož život je čistý, krásný, plodný, hrdinný a ničím nezkalen, člověka odvahy, vyzbrojeného sebeovládáním pro všechny okolnosti života…".

Woodcraft s touto vizí má šanci žít dále. Je možné a asi i pravděpodobné, že opět nebude následován všemi, ani mnohými, ačkoliv je pro všechny koncipován. Určití lidé jej však budou pěstovat a šířit. Jejich vlivem budou Setonovy myšlenky pro všechny, a nejen pro woodcraftery, něčím užitečné a v budoucnosti možná i více žádoucí, nežli dosud.

Prof. Zdeněk Pouba - Hehun, dlouholetý člen kmene wahpeton, jeden z nejznámějších příslušníků předválečné generace woodcrafterů. Profesor na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
×